Olej, plátno 78x58cm.
Krajinu jsem ztvárnila záměrně "přehnaně" téměř až abstraktně. Někdy je těžké se orientovat v tom, co cítíme. Vášeň, zamilovanost, očarování, úžas, zírání.. ten tlak, když chcete vykřiknout, ale doopravdy ten pocit nelze ani popsat slovy. A právě tahle směs emocí ve mně vytvořila tuto krajinu, která se rozumu zdála sice rozsáhlá, ale jinak obyčejně zašedlá.
Na obraze je znázorněna obyčejná šedá cesta, která vede k obci — v podstatě jakémusi nevýznamnému městu duchů, jež se snaží zapadnout do okolní přírody. Domy jsou proto znázorněny jen nezbytným obrysem, jako symbol jejich existence.
V popředí obrazu jsou různorodé, barevné stromy. Ve svých skupinách se zdají být stejné, a přesto dohromady tvoří celek, který dává každé krajině její originalitu. Pole a remízky jsou si ve své struktuře podobné, ale přesto se liší odstíny, které jakoby prozrazují, jakým životem, nebo stádiem života oplývají.